Tučapské hody byly úplně z jiné bečky jak ty Kunovské. Jednak krojovaní a také my jsme chodili a zpívali po celé dědině a rozdíl je také ve výškovém převýšení "horního" a "dolního konca. Někteří účasníci ,"slabší v kolenách" proto raději zústali uprostřed dědiny,kde je hospoda  a povzbuzovali nás ,když jsme procházeli kolem. Nezažili však milé pohoštění hodovými koláčky a cukrovím od Tučapjáků a také ochutnávání místních vín a destilátů. Hody se vydařily,dík velice příjemné,slavnostní a téměř rodiné atmosféře v celé dědině.